V srpnu 2012 ukončila americká NASA v rámci programu Discovery soutěž o další planetární sondu pro průzkum Sluneční soustavy. Vítězem se stal návrh americké Jet Propulsion Laboratory (JPL) na vyslání přistávacího modulu na povrch Marsu (dříve známého jako GEMS a později přejmenovaného na InSIGHT, zkratka pro Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport), který by umožňoval prozkoumat vnitřní stavbu planety za pomoci seismometru a sondy pro měření tepelného toku kůry. JPL tak získala přístup k 425 miliónům amerických dolarů pro stavbu přibližně 350 kilogramů hmotné sondy na bázi předchozí úspěšné mise Pheonix (Pheonix byla sonda, která po několik měsíců v roce 2008 zkoumala severní polární oblast Marsu, kde hledala přítomnost vody a prostředí vhodného pro potenciální život). Využití předchozích úspěchů je vedeno snahou snížit finanční náklady na misi a minimalizovat riziko neúspěchu využitím otestovaných technologií. Pokud tedy půjde všechno v konstrukci sondy dle plánu, mezi 8. až 27. březnem 2016 se otevře startovací okno k cestě na Mars a my se můžeme těšit na start, na jehož konci bude na povrchu planety umístěn jeden přistávací modul.
Podobně jako Pheonix, i InSight bude napájena fotovoltaickými články, kvůli čemuž sonda přistane poblíž rovníku pravděpodobně v oblasti Elysium Planitia, aby se zajistil dostatek slunečního světla pro panely umožňující provoz sondy po 2 pozemské roky. Na palubě by se měla nacházet dvojice hlavních vědeckých přístrojů:
* seismometr (Seismic Experiment for Interior Structure, tzv. SEIS) umožňující přesná měření marsotřesení a dalších vnitřních procesů odehrávajících pod povrchem planety. Přístroj by měl být natolik přesný, že by měl být schopen zachytit slapové jevy způsobované Phobosem, jedním ze dvou měsíců Marsu, a chvění atmosféry. Přístroj dodá francouzská vesmírná agentura CNES, nicméně se na jeho vývoji podílejí i další zahraniční partneři z Německa, Švýcarska či Velké Británie. Tento přístroj tak umožní získat základní představu o vnitřní stavbě planety, o její vnitřní diferenciaci a o tom, jestli na Marsu stále probíhají tektonické pochody a i to, jak časté (a silné) jsou dopady meteoritů na jeho povrch.
* sonda pro měření tepelného toku (Heat Flow and Physical Properties Package, tzv. HP3) bude schopna proniknout až 5 metrů pod povrch planety a bude dodáno Německým úřadem pro letectví a vesmír (DLR). Tyčové zařízení bude měřit tepelný tok z nitra planety za pomoci řady čidel rozmístěných 30 centimetrů od sebe. Tato měření mohla zodpovědět otázku, jestli Mars může být stále vulkanicky aktivní, jak naznačují pozorování některých (relativně mladých) lávových proudů v sopečných provinciích planety.
Vyjma těchto dvou přístrojů sonda ponese i dvojici černobílých kamer; jedna kamera bude umístěnou na robotickém rameni pro vybrání nejvhodnějšího místa k umístění seismometru a tepelné sondy, druhá ze spodu přistávacího modulu pro snímání povrchu, kde budou probíhat experimenty. Plánuje se taktéž využít vysílač sondy pro vědecké účely, obdobně jako tomu bylo u sond Viking a Pathfinder.
Jak je vidět, Mars je i nadále jedna z hlavních priorit NASA a i dalších kosmických agentur ve světě. Pokud se vše podaří a sonda v září 2016 úspěšně dosedne na povrchu a povede se zprovoznit oba dva přístroje, můžeme se těšit na množství vědeckých dat. Ty pomohou zodpovědět otázky ohledně raného vývoje této planety, zodpovědět otázku jak vlastně planety vznikají a tím zlepšit naše znalosti o vývoji všech terestrických planet v naší Sluneční soustavě i mimo ní. Vybraná zařízení dává možnost prozkoumat mocnosti a hustoty vnitřních částí planety (jádra, pláště, kůry) a taktéž změřit rychlost, jakou uniká teplo z nitra k povrchu. Možná se dozvíme, jestli je Mars stále tektonicky aktivní (o čem svědčí množství prasklin a trhlin viditelné na jeho povrchu) a jak je případně silná tato aktivita (nepřímé studie založená na pozorování distribuce úlomků skal na povrchu planety naznačují poměrně silná marsotřesení). Máme tak jedinečnou možnost lépe pochopit celou historii Marsu sahající do počátku naší Sluneční soustavy a tím zase o něco lépe vydláždit cestu prvním návštěvníkům ze Země. Držme palce, ať se sonda přidá mezi rodinu těch úspěšných a ať nás její vědecké výsledky mile překvapí!
Umělecká představa sondy InSight na povrchu Marsu, autor snímku: NASA/JPL.