Vědci pracující na tomto konceptu plánují vyslat do vesmíru mateřskou loď, která by na své palubě měla velké množství malých, speciálně upravených satelitů poskytující životní podmínky pro posádku mikrobů. Po přiblížení k cílovému asteroidu by se jeden z malých satelitů uvolnil a po spirální dráze by začal klesat k povrchu asteroidu, kam by po té přistál. Po dosednutí by satelit injektoval nízko-teplotní kapalinu obohacenou o geneticky modifikované mikroby metabolizující kovové látky. Mikroby by buď mohli v rámci svého metabolismu vylučovat zájmové kovy a tím vytvářet jejich větší koncentrace pro snazší těžbu, nebo případně z asteroidů odstraňovat potenciálně nebezpečné látky jejich rozložením na neškodné sloučeniny. Na Zemi se způsob extrakce mědi mikroby metabolizujícími kovové látky začíná pozvolna testovat za pomoci bakterií druhu Acidithiobacillus ferrooxidans a Thiobacillus ferrooxidans. V laboratorních podmínkách se s jejich využitím daří zvýšit výnosnost těžby mědi z 60 % na 90 %. Současně se zdá, že některá dřívější ložiska mědi vděčí za svou bohatost právě mikrobům.
- Experimentální těžba mědi na Zemi za pomoci mikrobů. (c) BBC, všechna práva vyhrazena.
Tato technika nicméně nebude vhodná pro všechny asteroidy, které se ve sluneční soustavě pohybují. Autoři konceptu dodávají, že nasazení mikrobů zvažují zatím jen na asteroidech, kde teplota dlouhodobě neklesá pod -5 °C a zároveň nepřekračuje 100 °C. Z pozorování blízkozemních asteroidů se ale zdá, že těmto podmínkám vyhovuje okolo 2800 objektů (přibližně 25 % ze všech známých blízkozemních asteroidů). Vědci dále plánuji zjistit, jestli některé druhy mikrobů metabolizující kovové látky budou schopny žít a metabolizovat kovové látky v prostředí puklin vystavených vakuu.
DSI doufá, že by měly být schopni vyslat pokusnou mateřskou loď během 3 až 4 let. Joseph Grace z NASA Ames Research Center nicméně odhaduje, že od skutečné těžby na asteroidech jsme stále 15 až 20 let vzdáleni. Současně dodává, že navržený proces těžby za pomoci mikrobů bude relativně pomalý, nicméně na druhou stranu velice levný. Mikroby by totiž po celou dobu pracovali v podstatě zadarmo. Grace předpokládá, že po infikování asteroidů by bylo potřeba 10 až 20 let na to, aby mikrobi odvedli svou práci. To je v klasickém myšlení lidí dlouhá doba, když jsme zvyklí přemýšlet ve čtvrtletních či ročních cyklech. Při dobývání vesmíru se ale lidstvo bude muset naučit pracovat v jiném, dlouhém, časovém měřítku. Na druhou stranu nás ve sluneční soustavě čekají miliardy asteroidů. Nic (vyjma finančních nákladů) tak nebrání infikovat tisíce z nich mikroby a pak je jen za 10 až 20 let začít postupně zpracovávat.
A kdyby se koncept ukázal jako nefunkční? Pro společnost DSI by to nemělo znamenat výrazný problém, jelikož své aktivity směřuje i na „konvenční těžbu“ potřebných surovin ve vesmíru. Ať už by se mělo jednat o vodu, kyslík či o různé kovy, tedy látky potřebné pro život, pohon lodí či pro stavbu obydlí. Jejím cílem je získat potřebné znalosti a vytvořit infrastrukturu pro budoucí průzkum a kolonizaci sluneční soustavy. Jestli se jim to podaří? Dnes asi nikdo neví. Záměr společnosti se nám může zdát jako nereálný sen. Na druhou stranu bychom si ale měli uvědomit, že podobně nám před pár lety přišel záměr SpaceX zlevnit kosmické lety do vesmíru jako bláznivá představa. A dnes jsme svědky toho, jak konkurenti SpaceX musí jít s cenami razantně dolu, aby byly schopni odolávat nástupu této mladé a dravé firmy na trh.
Psáno pro portál RudýMars.cz. Chcete být informováni o dobývání vesmíru? Sledujte RudýMars na Facebooku.
Pokud se chcete podívat do (možné) budoucnosti, máte možnost skrze promo video společnosti DSI.