Americká společnost SpaceX (celým názvem Space Exploration Technologies Corporation) vznikla v roce 2002 díky záměru jihoafrického miliardáře Elona Muska. Muže, který zbohatl na prodeji firmy PayPal, u jejíhož zrodu stál. Po prodeji PayPalu se Muska jeden kamarád zeptal, čemu se chce dále věnovat. Musk mu údajně odpověděl, že ho vždycky přitahoval vesmír, konkrétně představa průzkumu Marsu. Obrátil se tedy na webové stránky americké NASA ve snaze zjistit, jak si lidstvo na tomto poli vede a ke svému rozčarování zjistil, že ne příliš obstojně. Rozhodl se tak, že část svého bohatství (konkrétně 100 miliónů amerických dolarů) investuje do filantropické mise – k vyslání sondy s malým skleníkem na palubě na povrchu Marsu. Cílem mise mělo být vypěstovat rostlinu na povrchu rudé planety a odeslat její snímek zpět na Zem.
Musk věřil, že podobný snímek bude inspirovat budoucí generace podobně, jako předchozí generaci inspirovala fotografie z dob Apolla Země vycházející nad horizontem Měsíce. Když Musk hledal způsob, jak svého cíle dosáhnout, zjistil, že na poli průzkumu vesmíru není nouze o nápady a vůli podobné mise uskutečnit, ale že je problém s cenou raketových nosičů. Americké firmy mu nabídli start rakety za 60 až 80 miliónů amerických dolarů, což by v podstatě vyčerpalo téměř celý jeho rozpočet, a do podobně astronomických čísel se začaly šplhat i ceny ruských balistických raket, které Musk chvíli zvažoval zakoupit jako alternativu (Musk dokonce třikrát navštívil Rusko).
Ve výsledku Musk zjistil, že největší problém v dobývání vesmíru současnosti je astronomická cena za vynesení nákladu na orbitu Země. Aniž by měl na tomto poli jakékoliv zkušenosti, Musk se rozhodl založit firmu, která to měla změnit – SpaceX. Muskova myšlenka byla jednoduchá. Uvést na trh levný raketový nosič umožňující vícečetné použití. Opustit tedy způsob letu, kdy je nosná raketa použita jen jednou a v pak považována za odpad. Naproti tomu přejít na způsob, který známe z automobilové či letecké dopravy. Tedy, prostředek po cestě použít opakovaně (Představme si, jak by se asi dařilo automobilové či letecké dopravě, kdybychom na každou cestu potřebovali nové auto/letadlo…). Aniž by měl v oboru vzdělání či zkušenosti, rozhodl se takovou raketu postavit.
Nedá se říci, že by na počátku provázel Muskovo firmu jeden úspěch za druhým. SpaceX sice v relativně krátkém časenavrhla malou raketu Falcon 1, ale první tři její starty provázely neúspěchy. Musk zpětně dokonce přiznal, že další nepovedený start by znamenal, že by firma byla bez peněz. Ke všemu se v té době Musk rozváděl se svou první ženou, se kterou má 5 dětí, a peníze na život si musel půjčovat od přátel. Nicméně 28. září 2008 proběhl čtvrtý start rakety Falcon 1, který se povedl na výbornou a který znamenal pro Muskovo firmu úspěch, který ho od té doby vlastně neopustil. Tímto startem se SpaceX stala první soukromě financovanou firmou, která dosáhla nízké oběžné dráhy Země a to za pomoci motoru na kapalné palivo.
Další prvenství a úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. SpaceX se stala první soukromou firmou, která úspěšně vynesla kosmickou loď na orbitu, 2 krát oběhla Zemi a později s ní přistála do vod Tichého oceánu (9. Prosince 2010). Jako první soukromá firma v historii úspěšně vyslala kosmickou loď (Dragon) k Mezinárodní vesmírné stanici (25. Května 2012). 3. Prosince 2013 se jí povedlo v rámci mise SES-8 poprvé úspěšně dosáhnout geosynchronní dráhy a zde umístit telekomunikační satelit. Získání několika kontraktů s NASA, jak na zásobovací lety k Mezinárodní vesmírné stanici, tak i na lety pilotované… A to prosím všechno jen v rozmezí 6 let!
Záznam prvního úspěšného přistání lodi Dragon ve vodách Tichého oceánu.
Musk tak mílovými kroky míří stále výš a výš. Nicméně, zraky nás všech by se měly upínat na hlavní Muskovo cíl a na způsob, jak ho chce dosáhnout. Musk si vytyčil, že zlevní lety do vesmíru minimálně o řád a že vyšle člověka na Mars. I přes počáteční nedůvěru okolí je dnes jasné, že se to Maskovi začíná dařit. Když se podíváme na ceny vynesení nákladu do vesmíru, tak čínská státní společnost vynáší satelity za cenu přibližně za 70 miliónů amerických dolarů, americké firmy Boing a Lockheed Martin, Rusko či evropská firma Arianespace, zatím největší světový hráč na tomto poli ovládající přes 50 % trhu, pak nabízí vynesení nákladu za 100 až 200 miliónů amerických dolarů… Nicméně SpaceX nabízela v roce 2013 start rakety Falcon 9 na nízkou orbitu Země za přibližně 56,5 miliónů amerických dolarů, tedy 2 až 4 krát levněji, než její hlavní protihráči. Je tedy jasné, že SpaceX odstartovala na poli vesmírných letů rozpoutat cenovou válku mezi výrobci, která nutí všechny konkurenty hledat místo pro úspory a zlevňovat své služby. Dochází tedy k situaci, ze které bude těžit víceméně kdokoliv, kdo bude v budoucnu chtít vyslat náklad do vesmíru.
Jak dosáhla SpaceX tak nízkých nákladů na start rakety? Do současnosti byla rozšířena praxe, že různé továrny v různých částech USA/EU/Ruska/Číny vyráběly různé součástky, které se pak převážely na montáž do jiných středisek. To samozřejmě zvyšuje náklady. Tento model je zapříčiněn politickým handrkováním, kdy si každý stát snaží urvat kus pracovních míst pro sebe. Oproti tomu je SpaceX soukromá firma, která na podobné lokální zájmy politiků nemusí brát ohled. Zjednodušeně by se dalo říci, že závod SpaceX v Kalifornii je jedna velká továrna, kde na jedné straně do ní vjede vlak se surovinami a na druhé vyjede hotová raketa… Chtělo by se říci, že tohle je tak logické, že by to tak mělo fungovat i u ostatních firem už dlouho, nicméně tak tomu není. SpaceX má tak obrovskou konkurenční výhodu. Ale hlavně, a již se konečně dostáváme k tomu, kde tento článek začínal a kam směřoval. SpaceX se snaží vytvořit znovupoužitelnou raketu. Tedy takový nosič, který po vynesení nákladu na požadovanou oběžnou dráhu bude možné znovu naplnit palivem a použít…
Záznam startu a přistání experimentální rakety Falcon 9 Reusable přeždívané Grasshopper po dosažení výšky 1000 metrů.
A po minulé sobotě je jisté, že jsme od tohoto milníku již jen kousek. První stupeň rakety Falcon 9 naboural (= přistál příliš rychle a pod špatným úhlem) do plovoucí plošiny. K této nehodě došlo kvůli nedostatku hydraulických kapalin (SpaceX uvádí, že jí k měkkému přistání chybělo ca 10 % objemu kapalin), což mělo za následek, že se raketa přestala stabilizovat v prostoru. I přes to bychom ale měli hovořit o úspěchu. SpaceX dokázala trefit plošinu o velikosti 52 krát 91 metrů plovoucí uprostřed oceánu poté, co první stupeň úspěšně udělil potřebnou rychlost zásobovacímu modulu pro ISS.
Záznam pokusu přistání prvního stupně Falcon 9 na plovoucí plošině z ledna 2015.
Musk se již nechal slyšet, že během příštího pokusu (uskuteční se v únoru 2015) zvýší zásobu hydraulických kapalin o 50 %, takže pokud si počkáme pár dní, pravděpodobně spatříme, jak revoluce v dobývání vesmíru právě prošla kolem nás… Držme palce! Protože pokud SpaceX uspěje, přiblížíme se uskutečnění Muskova (i mého) snu – vyslání lidí na Mars – a to asi více, než jsme se pohnuli za posledních 30-40 let, kdy o tom státní agentury jen nezávazně mluví…
Elon Musk mi tak vrací optimismus a já mu za to moc díky! 😉
Psáno pro portál RudýMars.cz. Chcete být informováni o dobývání vesmíru? Sledujte RudýMars na Facebooku.