Reklama
 
Blog | Petr Brož

NASA plánuje vyslat malý skleník s rostlinami na Mars

Po povrchu Marsu se stále prohání vozítko Curiosity (MSL), které sbírá nedocenitelné vědecké poznatky zaměstnávající množství vědců na Zemi. I přes to se ale v americké NASA připravuje rychlým tempem jeho následovnice, sesterská sonda Mars 2020. Pokud vše půjde dle plánu, k rudé planetě by měla zamířit někdy v červenci či srpnu 2020 a po 8 až 9 měsících cesty dosednout na její povrch. Sonda bude na první pohled vypadat stejně jako vozítko Curiosity, nicméně na své palubě ponese řadu rozdílných vědeckých přístrojů. Dočkáme se tak senzorů poskytující informace o teplotě, rychlosti a směru větru, tlaku vzduchu, zařízení na provádění rentgenové fluorescence, Ramanova spektrometru operujícího v ultrafialovém spektru světla, zemního radaru pro průzkum horninového podloží, sady kamer, experimentální zařízení na výrobu kyslíku z marsovské atmosféry až po malý skleník s 200 semínky pozemské kvetoucí rostliny rodu huseníček (Arabidopsis). Na Marsu tak proběhne experiment, jehož cílem bude poprvé vypěstovat živou rostlinu na povrchu jiného vesmírného tělesa.

Myšlenka na vyslání skleníku na povrch Marsu není  zcela nová. Poprvé se objevila v návrzích na vědecké zařízení sondy již v roce 2001. V nedávné době jí pak oprášil Elon Musk, ředitel SpaceX, který chtěl v rámci filantropické mise na povrchu Marsu nechat vyrůst rostlinu a pořídit její fotografii proti rudé obloze a to vše pro inspiraci budoucích generací. Nicméně, nyní se zdá, že jsme tomuto kroku tak blízko, jako ještě nikdy. Dle zpráv totiž americká NASA tuto misi odsouhlasila. Po 20 letech od prvního návrhu tak budeme mít možnost spatřit v roce 2021 výsledek tohoto zajímavého experimentu, v jehož rámci bychom se měli dozvědět odpověď na otázku, jestli jsou rostliny vůbec schopny na povrchu Marsu  vyrůst.

Ilustrativní skica jednotlivých kroků experimentu MPX. Zdroj: NASA/Chris McKay a the MPX Proposal team, licence: Public Domain.

Samotný experiment (označovaný jako Mars Plant Experiment, zkráceně MPX) se bude skládat z malého kontejneru s pozemskou atmosférou, ve kterém bude umístěno 200 semínek rostliny rodu huseníček (Arabidopsis). Semínka by po přistání vozítka měla být pokropena vodou, zahřáta a nasvětlena LED diodami, aby mohly po dobu 10 (základní mise) až 15 dní (prodloužená mise)  v takto regulovaném prostředí volně růst. Vědecký tým v čele s Chrisem McKayem bude mít pak možnost za pomoci kamer zkoumat, jak se nízká gravitace a vysoká radiace projevují na jejich vývoji a růstu. Po uběhnutí 10 až 15 dní bude modul ochlazen na okolní teplotu, čímž dojde k usmrcení rostlin a tedy k ukončení experimentu. Tyto květiny se tímto stanou prvními vícebuněčnými organismy, které vyrostou a zemřou na povrchu jiné planety.

A v čem je tento experiment jiný, než experimenty, kdy se nechaly v historii rostliny růst na Mezinárodní vesmírné stanici, americkém Skylabu či sovětském/ruském Miru? Všechny tyto příklady dokumentovaly růst rostlin v mikrogravitaci panujících na vesmírných stanicích. Oproti tomu nikdy nebylo testováno, jak se rostlinám daří v oblastech, kde je sice gravitace menší než na Zemi, ale stále značně vzdálená od podmínek mikrogravitace. Studium rostlin rostoucích v mikrogravitaci taky ukázalo, že četnost genetických mutacích je dvakrát větší než na Zemi. Nicméně, je tato chyba způsobena mikrogravitací či obecně poklesem gravitace? V současnosti nevíme. Vědci tak právě doufají, že růst rostlin v nižší gravitaci by nemusel být pro rostliny tolik stresující a že by se tedy rostlinám mělo více dařit než na palubě vesmírných stanic. A takovýto závěr by byl důležitý objev, a to i přes to, že experiment MPX nebude využívat marsovský substrát k růstu, (který by se následně obohatil o živiny, jak tomu bylo navrženo pro dřívější experiment), ani nebude využívat látky obsažené v marsovské atmosféře. Vše bude dopraveno ze Země. I tak si ale po průběhu experimentu budeme moci přidat další dílek do skládačky, na jejímž konci se jednou dozvíme, jestli bude člověk schopen na povrchu Marsu trvale žít.

Reklama

 

 

Video s výsledky experimentu růstu rostlin na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Nicméně ještě pro úplnost dodejme, že ani tady plány vědců nekončí. V pozemských laboratořích se již pracuje na vyšlechtění či genetické modifikaci rostlin tak, aby byly schopny odolat teplotám a nízké gravitaci panující na povrchu Marsu. Pokud laboratoře uspějí (což se nezdá dnes zas tak nepravděpodobné, jelikož ze Země dokonce známe organismy, které by na Marsu mohly po určitý čas žít), mohli bychom se jednou dočkat toho, že povrch Marsu nebude rudý jako dnes. Místy by mohly růst zelené rostliny. To, co dnes zní jako science-fiction, by se tak ještě za našeho života mohlo stát skutečností.

Psáno pro portál RudýMars.cz. Chcete být informováni o dobývání vesmíru? Sledujte RudýMars na Facebooku.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama